Typické chyby podnikatelů

2. Záměna likvidace a insolvence
K další, časté chybě, dochází záměnou pojmů likvidace a insolvence. Mnoho společností,
které se prakticky nacházejí v předlužení, je posíláno rozhodnutím společníků do likvidace.
Zvolený likvidátor však posléze v takovém případě rovněž podstupuje osobní riziko, kdy se
vystavuje osobní odpovědnosti. Likvidátor je proto v případě zjištění předlužení, povinen
k podání insolvenčního návrhu.
Včasná identifikace správného ukončení podnikání je proto předpokladem nejlevnějšího,
nejefektivnějšího a nejméně náročného procesu, a to ať se již jedná o likvidaci nebo
insolvenci

3. Neoznámení vstupu do likvidace všem věřitelům
Mezi povinnosti likvidátora patří, mimo jiné, i povinnost písemného vyrozumění všech
známých věřitelů a uveřejněním dvou oznámení v Obchodním věstníku s odstupem
minimálně 14 dnů, kterým vyzývá neznámé věřitelé k přihlášení svých pohledávek do 3
měsíců od druhého zveřejnění. Častou chybou likvidátora pak bývá opomenutí této
povinnosti, uveřejnění pouze jednoho oznámení, případně opomenutí některých známých
věřitelů.

V důsledku tohoto opomenutí pak může dojít k napadnutí některých kroků a prohlášení

4. Podcenění účetnictví
Podcenění účetnictví, nepřesné nebo chybějící účetní podklady nebo opožděné závěrky je
rovněž jednou z frekventovaných chyb. Mimořádná účetní závěrka před vstupem do
likvidace, zahajovací rozvaha v den vstupu a inventarizace majetku a závazků tvoří základní
předpoklady, kterých splnění by mělo předcházet rozhodnutí společníků o ukončení
podnikání.
V důsledku chybně podaných tvrzení riskuje společnost sankce ze strany finančního úřadu a
nemožnost schválení konečné zprávy o likvidaci. Tato chyba má rovněž za následek
prodloužení procesu likvidace a zvýšení následné administrativní náročnosti s možností
finančního dopadu ve formě sankcí.

5. Zapomenuté registrace a odhlášky
Jednou z častých administrativních chyb, bývá nevypovězení registrace k dani, či neoznámení
ukončení činnosti na OSSZ a u zdravotních pojišťoven. Vedle dalších povinností, spojených
s likvidací společnosti, je její důležitou součástí právě i odhlášení a vypovězení registrace.
Opomenutí této povinnosti má pak za následek vystavení společnosti a odpovědných osob
finančním sankcím a běžícím povinnostem, za které pak jednatel společnosti nese
odpovědnost i po zániku společnosti.

6. Nezískání souhlasu správce daně
K další, vyskytující se administrativní chybě, dochází porušením povinnosti doložit návrh na
výmaz bez potřebných souhlasů. Před výmazem z obchodního rejstříku musí společnost
doložit souhlas všech správců daně, kde byla registrována. Daňový řád (§ 238) umožňuje i
„fikci souhlasu“ po 2 měsících nečinnosti úřadu.
V důsledku nedoložení potřebných souhlasů pak může dojít k prodloužení celého procesu
v důsledku odmítnutí návrhu soudem, čímž narůstajíc finanční náklady i časová náročnost
procesu likvidace.

7. Neřešené spory a pohledávky
V případě likvidace rovněž často dochází k podání návrhu na výmaz bez dořešení
majetkových a závazkových aspektů činnosti společnosti. Likvidátor má z titulu své funkce
povinnost nikoli pouze splatit pohledávky věřitelů, nýbrž rovněž vymáhat pohledávky
zanikající společnosti, nevyjímaje soudních sporů.
V důsledku nedořešení majetkových záležitostí pak rovněž dochází k odmítnutí návrhu
soudem.

8. Opomenutí archivace dokumentů
Mezi nejčastěji porušované povinnosti patří rovněž povinnost archivace účetní a personální
dokumentace. Dokumentace společnosti musí být archivována dle zákonných lhůt, a to i po
skončení podnikání. Podnikatelé často právě na tuto povinnost zapomínají a likvidují

dokumenty spolu s další dokumentací společnosti, zejména s odvoláním na nemožnost chránit
osobní údaje podle nařízení GDPR.
V důsledku se pak společnost vystavuje riziku finančního postihu i po skončení její existence,
a to zejména pro neschopnost doložení nároků zaměstnanců při případné kontrole.

9. Neprofesionální vedení likvidace
Závažnou chybou při likvidaci společnosti je rovněž jmenování likvidátorem osoby, která
nemá dostatečné odborné zázemí pro výkon této funkce. Takto jmenovaný likvidátor se pak
může dopustit chyb, které mají za následek další finanční náklady a časovou prodlevu
v procesu likvidace. Společníci rovněž často opomínají stanovit odměnu likvidátora a
marginalizují likvidaci společnosti z důvodu ukončení její existence.
Neodborným postupem, vadným projevem vůle a neplatným právním jednáním jak ze strany
společníků, tak ze strany likvidátor, může dojít ke zvýšení finančních nákladů, administrativní
náročnosti a zbytečným průtahům v procesu likvidace. To vše má negativní dopad na jmění
společníků i společnosti.

10. Shrnutí – co si hlídat
 Včas posoudit, zda je firma solventní (likvidace) nebo v úpadku (insolvence).
 Splnit zákonné povinnosti: závěrky, oznámení věřitelům, zveřejnění v Obchodním
věstníku.
 Včas požádat o souhlasy správců daně a odhlásit všechny registrace.
 Vyřešit spory, pohledávky a zajistit archivaci dokumentace.
 Svěřit vedení likvidace nebo insolvence zkušenému odborníkovi.
Ukončení činnosti společnosti v ČR je právně i administrativně náročný proces. Typické
chyby mohou podnikatele stát stovky tisíc korun a osobní odpovědnost. Vyplatí se proto
věnovat přípravě maximální péči a včas konzultovat právníka či daňového poradce.