Odpovědnost jednatele

2. Hlavní povinnost jednatele: podat insolvenční návrh bez
zbytečného odkladu
Jakmile se jednatel o úpadku dozví nebo by se o něm při postupu s péči řádného hospodáře
dozvědět měl, vzniká tím jednateli povinnost podat dlužnický insolvenční návrh ve lhůtě bez
zbytečného odkladu. Judikatura Nejvyššího soudu ČR zdůrazňuje, že statutární orgán je
povinen podat insolvenční návrh „bez zbytečného odkladu“ po zjištění úpadku; za porušení
této povinnosti hrozí osobní odpovědnost (§ 98 a násl. InsZ). Termín bez zbytečného odkladu
musí přitom být posuzován s ohledem k okolnostem individuálního případu, je tedy možné, že
tento pojem obsáhne lhůtu, která v krajních případech může překročit i měsíce od zjištění
úpadku. Obecně ale platí, že čím kratší období uplyne mezi zjištěním úpadku a podáním
insolvenčního návrhu, tím menší je riziko osobní odpovědnosti jednatele.
Pokud návrh nebude podán bez zbytečného odkladu od okamžiku zjištění úpadku, odpovídá
jednatel osobně v následujícím rozsahu:
 Náhrada škody/újmy věřitelům za prodlení s podáním či nepodání návrhu;
 Možné sankce v insolvenčním řízení a ztížení vlastní obrany (porušení zásady péče
řádného hospodáře);
 Rizika trestněprávní (zvýhodnění věřitele, poškozování věřitele, porušení povinnosti
při správě cizího majetku), pokud by jednání přesáhlo do trestní roviny.

3. „Doplnění pasiv“ podle § 66 ZOK: velmi citelná osobní sankce
Hlavní podstatou „doplnění pasiv“ postih člena statutárního orgánu v případě, že se tento
nějakým způsobem podílel na úpadku společnosti nebo jej dále prohluboval. Na návrh
insolvenčního správce, který má formu žaloby, lze uložit členovi statutárního orgánu,
současnému, ale i bývalému, peněžité plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a
hodnotou majetku společnosti, tzv. povinnost doplnit pasiva.
Tato povinnost se zpravidla ukládá na konci insolvenčního řízení, zejména v případě řešení
úpadku formou konkursu. Soud při posouzení odpovědnosti jednatele vychází z posouzení
míry přispění k úpadku, které může být odvozeno z porušení některých povinností jednatele.
Základním, zastřešujícím pojmem pro vyvození této odpovědnosti, je porušení povinnosti
jednat s péčí řádného hospodáře. Související porušení se může týkat pozdního podání návrhu
nebo uskutečněním riskantní transakce před vyhlášením úpadku.
Současně s touto sankcí je pak automaticky jednateli ukládán rovněž zákaz výkonu funkce
v orgánech obchodních korporací. Je rovněž důležité mít na paměti, že postihnutá částka
osobního majetku není omezena výší příjmů na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele,
nýbrž lze postihnout veškerý osobní majetek jednatele až do výše rozdílu mezi souhrnem
dluhů a hodnotou majetku společnosti.

4. Kdo všechno je v riziku: nejen jednatel, ale i „faktický vedoucí“
Kromě formálně zapsaných jednatelů se do hledáčku soudů může dostat i tzv. „faktický“ nebo
„stínový“ vedoucí, kterým je osoba, která s reálným vlivem fakticky řídí společnost, v tomto
případě jde typicky o majoritního společníka, skrytého investora, mateřskou společnost nebo
ke příkladu i tzv. „poradce“ s rozhodujícím slovem. V tomto případě tudíž není důležitý
formální titul, ale reálný vliv, který daná osoba ve společnosti uplatňuje, a jakou mírou
přispěla k úpadku společnosti. Dalším podstatným kritériem je kritérium dlouhodobého vlivu,
uplatňovaného danou osobou. Nejde tedy o vliv jednorázový nebo nahodilý, to ovšem neplatí
v případě, že charakter jednání a uplatňovaného vlivu nebyl v souladu s právním řádem České
republiky. Podle tohoto kritéria je posléze možné ze strany insolvenčního správce postupovat
při doplnění pasiv podle § 66 ZOK i vůči „faktickému vedoucímu“ společnosti.

5. Doporučení k minimalizaci rizik v okamžiku hrozící insolvence
1. Finanční monitoring
Mezi základní doporučení, jak minimalizovat rizika spojená s hrozícím úpadkem z pohledu
jednatele společnosti, je zpracování denního přehledu cash-flow, analýzy závazků a stanovení
možných scénářů s ohledem k dalšímu postupu v případě dlouhodobé platební neschopnosti.
2. Jednání s péčí řádného hospodáře
Jednatel má odpovědnost vůči společnosti, společníkům i věřitelům. Z povahy této funkce,
jako funkce správce majetku, jakékoli rozhodnutí, které učiní, musí být provázeno náležitou
přípravou a péčí. Rozhodně nelze doporučit sázet na zázrak. Pokud se společnost skutečně
ocitne v platební neschopnosti bez rozumně očekávaného vyrovnání pohledávek ve prospěch
společnosti prohlásit platební neschopnost za dočasnou, doporučuje se podat insolvenční
návrh.

3. Vyhnutí se selektivním platbám
Odpovědností jednatele je rovněž rovný přístup k věřitelům společnosti. Pokud se společnost
ocitne v situaci, kdy jí hrozí úpadek, nelze upřednostnit jednotlivé věřitelé na základě dobrých
obchodních vztahů, ani jiného titulu, např. vracení zápůjček společníkům nebo formou
mimořádných odměn managementu. Takové jednání může být později označené jako
neplatné, případně může dojít k podání žaloby ze strany insolvenčního správce podle § 66
ZOK. V konečném důsledku tak může takové jednání poškodit jak věřitelé, kteří jsou
znevýhodněni, tak i věřitelé a další osoby, kteří čerpali z tohoto jednání výhody,
v neposledním řadě může dojít k osobní trestní odpovědnosti jednatele společnosti.
4. Zákaz vyvádění majetku
V dnešní době již v menší míře dochází i k tzv. vyvedení majetku z majetku společnosti, a to
zejména výhodným prodejem osobám spřízněným nebo prodejem majetku pod cenou.
Jakékoli zpeněžení majetku musí probíhat za obvyklé ceny, s tržním odůvodněním a bez
konfliktu zájmů.
5. Okamžité právní posouzení
Zejména pro malé a střední podniky, které nemají vlastní odborníky v oblastech
ekonomického a právního poradenství striktně doporučujeme konzultovat posouzení, zda už
jsou naplněny podmínky pro vyhlášení úpadku a kdy nejpozději podat insolvenční návrh.

6. Zvažte preventivní restrukturalizaci
Pokud se ještě společnost nenachází v úpadku, využijte nástroj chráněných vyjednávání se
skupinami věřitelů. Jde o efektivní způsob, jak řešit případné finanční problémy společnosti
ještě před vyhlášením úpadku. Doporučujeme toto rozhodnutí konzultovat rovněž
s odborníky, kteří můžou pomoct při vyjednávání a pomoct ke zdárnému provedení úspěšné
restrukturalizace.
7. Jednání s věřiteli
Základním pravidlem jednání s péčí řádného hospodáře je rovněž transparentní,
předvídatelné, písemné a platné právní jednání. V případě finančních problémů doporučujeme
komunikovat s věřiteli, informovat je o nastalé situaci, případně požádat o odložení splatnosti
vybraných závazků. Komunikace v rámci řešení hrozícího úpadku může výrazně pomoct při
dalším postupu a je to rovněž jedna z cest, jak se vyhnout jak osobní odpovědnosti, tak
v některých případech i insolvenci samotné.
8. Svolání valné hromady (pokud je to účelné)
Komunikace je klíčovým prvkem nikoli pouze ve vztahu k věřitelům, nýbrž i ve vztahu ke
společníkům, managementu i zaměstnancům. Doporučujeme proto informovat společníky,
získat mandát k dalším krokům a předejít ukvapeným rozhodnutím.

6. Co hrozí společníkům s.r.o.
Společníci s.r.o. standardně neručí za dluhy společnosti nad rámec nesplacených vkladů.
Mohou se ale dostat do tzv. rušivé zóny, a to v pozici „faktického vedoucího“ (viz výše) nebo

při vracení plnění (např. nepřiměřené výplaty zisku, zápůjčky), případně v režimu
neoprávněného zvýhodnění.
Věřitelé i insolvenční správce mohou následně napadnout transakce (odporovat) a domáhat se
vydání prospěchu z těchto transakcí zpět do majetkové podstaty.

7. Jak snížit osobní riziko – doporučené postupy
Bezodkladně
 Zpracujte „insolvenční logbook“ – deník rozhodnutí, podklady, cash-flow, zápisy
z porad;
 Nechte si udělat rychlý právně-ekonomický screening (úpadek/hrozící úpadek; test
reorganizovatelnosti);
 Připravte verzi insolvenčního návrhu do šuplíku – a podle výsledků screeningu
jednejte.
V krátkodobém horizontu (1–2 týdny)
 Mapujte transakce se spřízněnými osobami za posledních 12–24 měsíců;
 Zastavte odměny/bonusy, které nemají jasné protiplnění;
 Připravte komunikační plán pro zaměstnance a klíčové věřitele.
Ve střednědobém horizontu
 Pokud jste ještě před úpadkem, aktivujte preventivní restrukturalizaci (rychlá ochrana
vyjednávání, možnost většinového „cram-downu“ podle skupin věřitelů).
 Vyhodnoťte, zda dává smysl rychlý prodej podniku nebo jeho části v rámci řízeného
procesu.

8. Jak vám umíme pomoci: firmu na sebe převezmeme
V situaci, kdy je Vaše společnost ve finančních potížích a nejste si jisti řešením vzniklé
situace, nabízíme legální a transparentní řešení.
 Bezpečné převzetí společnosti námi nominovaným krizovým managementem (včetně
převzetí funkce jednatele a obchodních podílů společnosti) s jasným mandátem chránit
zájmy dosavadních společníků a minimalizovat osobní odpovědnost dosavadních
jednatelů.
 Okamžitý režim compliance: zastavení rizikových transakcí, zavedení kontrol,
příprava podání k soudu, vedení komunikace s věřiteli a orgány.
 V závislosti na Vaších požadavcích Vám poskytneme poradenství mimo insolvenční
režim, kdy se pokusíme o stabilizaci a restrukturalizační dohodu (pokud ještě nejste v
úpadku), případně využití preventivní restrukturalizace.
 Pokud se Vaše společnost nachází v úpadku, zabezpečíme rychlé a řádné podání
insolvenčního návrhu, přípravu na řízený konkurs a důslednou procesní obranu proti
osobním sankcím (včetně obrany proti „doplnění pasiv“).

Hlavním posláním naší společnosti je pomocí právního a ekonomického poradenství ochránit
Váš majetek a snížit riziko osobního postihu statutárů a společníků společnosti, nacházející se
v úpadku.

9. Nejčastější mýty ve vztahu k odpovědnosti fyzických osob

„S.r.o. mě vždy ochrání.“
Při pozdním podání návrhu, porušení péče řádného hospodáře či přispění k úpadku hrozí
velmi tvrdé osobní zásahy.
„Když teď rychle vyplatím hlavního dodavatele, bude klid.“
Selektivní platby mohou být zvýhodněním věřitele a jdou proti vám.
„Podepíšeme ještě pár smluv, třeba to otočíme.“
Riskantní spekulace v zóně hrozící insolvence je častým důvodem osobní odpovědnosti.