Hrozící úpadek
Jak poznat, že je vaše firma v úpadku – varovné signály
Mnoho podnikatelů má občas slabší měsíc. To ale ještě neznamená, že se firma blíží k
úpadku. Český insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb.) však jasně definuje, kdy se
společnost nachází v úpadku a kdy mu hrozí osobní odpovědnost za pozdní řešení situace.
Podívejme se, jak rozeznat varovné signály, kdy už nejde jen o dočasný problém, ale o reálný
stav úpadku.
1. Definice úpadku podle zákona
Zahájení insolvenčního řízení předpokládá existenci nebo hrozbu úpadku, přičemž úpadek
samotný je definován, pokud jsou splněny následující předpoklady:
• Platební neschopnost – společnost má více věřitelů a není schopna déle než 30 dní
plnit peněžité závazky;
• Předlužení – hodnota závazků převyšuje hodnotu majetku, tento způsob se týká
zejména kapitálových společností.
Pokud tedy společnost má více věřitelů a není reálné pokrýt všechny závazky, nachází se
společnost v úpadku. K podání návrhu zákon opravňuje jak společnost dlužníka, tak věřitelé.
Právní úprava, aplikovatelná v případě splnění podmínek insolvence, je obsažena v zákoně č.
182/2006 Sb., insolvenčním zákoně. Tento zákon upravuje mimo jiné i definici a způsoby
řešení úpadku, kterými jsou konkurs, restrukturalizace a oddlužení.
Okamžikem zahájení insolvenčního řízení jsou pozastaveny individuální exekuce. Včasné
podání návrhu v případě hrozícího úpadku rovněž může znamenat předejití osobní
odpovědnosti. Hrozící úpadek je stav, kdy lze důvodně předpokládat, že se podnik dostane do
úpadku (např. rychle klesající cash flow, ztráta klíčového financování).
2. Varovné signály, že už nejde jen o „špatný měsíc“
V následující části textu se Vám pokusíme přiblížit, jak identifikovat dlouhodobou platební
neschopnost. Mezi hlavní znaky patří následující:
a) Problémy s cash-flow
• Opakované prodlevy ve výplatách zaměstnanců;
• Neschopnost plnit daňové a odvodové povinnosti;
• Neustálé „hasení požárů“ – platby jen těm věřitelům, kteří nejvíc tlačí.
b) Nárůst dluhů a závazků po splatnosti
• Faktury více než 30 dní po splatnosti u několika věřitelů;
• Eskalace upomínek a výzev od dodavatelů;
• Rostoucí úroky z prodlení a smluvní pokuty.
c) Signály od bank a financujících subjektů
• Výpověď či omezení úvěrových linek;
• Zhoršení ratingu, požadavky na dodatečné zajištění;
• Odmítnutí refinancování krátkodobých úvěrů.
d) Exekuce a žaloby
• Nařízení exekuce na majetek společnosti;
• Opakované soudní žaloby věřitelů;
• Blokace účtů či zabavení majetku.
e) Ztráta důvěry obchodních partnerů
• Klíčoví dodavatelé odmítají dodávat bez zálohy;
• Zákazníci odcházejí ke konkurenci;
• Narušené obchodní vztahy kvůli neplnění závazků.
3. Jak rozlišit dočasnou a trvalou platební neschopnost
Dočasnou platební neschopností se rozumí dočasný problém, vzniklý v důsledku jednotlivé
okolnosti, nebo souběhu okolností, které však statutární orgán bude schopen ve střednědobém
horizontu na základě rozumného důvodného očekávání překonat. Jde zejména o situace, kdy
vypadne určitá hodnotná zakázka, případně odběratel je v prodlení se zaplacením faktur.
Základním předpokladem je schopnost společnosti vyrovnat závazky v řádu týdnů a fungující
přístup k bankovnímu financování.
Úpadkem lze naproti tomu charakterizovat stav, kdy společnost vykazuje dlouhodobé
systémové potíže s financováním, neplní svoje závazky, případně větší část jejich odběratelů
se nachází v insolvenci a není důvodné očekávat vyrovnání ztrát uspokojením pohledávek.
Jedním ze znaků je rovněž převaha existujících pohledávek věřitelů vůči společnosti, která
převyšuje hodnotu majetku.
4. Rizika přehlížení signálů
Z pozice jednatele není doporučováno v případě, že se společnost dostane do dlouhodobé
platební neschopnosti, čekat na zlepšení situace bez rozumných důvodů. Pokud jednatel
nepodá insolvenční návrh včas, vystavuje se zejména rizikům osobní odpovědnosti za
způsobenou škodu, osobní odpovědnosti za porušení zásady péče řádného hospodáře a tím
pádem riziku žaloby na doplnění pasiv společnosti podle § 66 ZOK, v krajním případě i
trestněprávnímu postihu v případě zvýhodnění věřitele.
5. Jak postupovat při podezření na úpadek
Tato část článku nastiňuje doporučený postup při podezření na úpadek. Zdůrazňujeme, že
základním doporučením je jednat rychle a efektivně, tzn. „bez zbytečného odkladu“.
1. Finanční analýza
Účelem této analýzy je identifikace dlouhodobé platební neschopnosti a zjištění, zda-li není
společnost předlužena.
2. Právní posouzení
V případě, že na základě finanční analýzy dospěje jednatel společnosti k závěru, že společnost
se nachází v dlouhodobé platební neschopnosti, případně je předlužena, měl by konzultovat
další postup s odborníkem v oblasti právně-ekonomického poradenství a na základě této
konzultace určit, zdali se společnost nachází v úpadku nebo hrozícím úpadku, čemuž by měl
následně přizpůsobit následující právní kroky.
3. Krizový plán
V součinnosti s advokátem, ekonomickým nebo daňovým poradcem, je doporučeno zastavit
veškeré selektivní platby a jednat s věřiteli o způsobech řešení nastalé situace. Rovněž nelze
opomenout informování společníků o stavu společnosti na valné hromadě.
4. Insolvenční návrh
V případě, že jsou splněny podmínky pro zahájení insolvenčního řízení, má jednatel
společnosti povinnost bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh jménem společnosti.
6. Zvažte preventivní restrukturalizaci
Preventivní restrukturalizace je nový nástroj, který podle zákona č. 284/2023 Sb. umožňuje
včas řešit hrozící úpadek a předejít tím nutně insolvenčnímu řízení. K možnostem preventivní
restrukturalizace doporučujeme využít odborné poradenství a konzultace.
Zpět na seznam článků
